Náboženská interpretace ( Kabaly )

5. ledna 2008 v 12:52 |  Kabala
Podle tradice obdržel Mojžíš na Sinaji Tóru a společně s ní i ústní zákon, jehož součásti byl i systém výkladů, nazývaný פרדס - Pardes (slovo je zkomolenina z řeckého "paradaisos" a stejně jako ve svém původním vzoru i zde označuje "zahradu", respektive "rajskou zahradu"). Pardes slouží jako akrostich pro čtyři druhy výkladu Tóry - doslovný (pšat), alegorický (remez), homiletický (draš) a mystický (sod). Právě mystckému výkladu se někteří lidé věnovali již ve starověku. V určitém slova smyslu byli prvními mystiky v židovství bibličtí proroci, rovněž i různí "boží muži", se kterými se v Bibli setkáváme (např. v knize Soudců). S mystiky jako takovými se ovšem setkáváme až v době pozdější, kdy výklady Tóry dostoupily na takovou úroveň, aby mohly být studovány i z mystického pohledu.
Mezi farizejskými rabínskými kruhy se měli pověsti mystika těšit mj. rabi Jochanan ben Zakaj, rabi Akiva a také jeho žák, rabi Šim'on bar Jochaj (dle náboženské tradice autor knihy Zohar).
Naši učitelé učili v barajtě: Čtyři muži vstoupili do Pardesu: Ben Azaj, Ben Zoma, Acher (Eliše ben Avuja) a rabi Akiva. Akiva jim řekl: Až přijdete ke kamenům z čistého mramoru, neříkejte "voda, voda!", neboť je řečeno: Ten, jenž mluví falešně nebude ustanoven před Mýma očima. Ben Azaj se podíval a zemřel. O něm Písmo říká: Drahá v očích Pána je smrt Jeho svatých. (Ž 116, 15) Ben Zoma se podíval a zešílel. O něm Písmo říká: Najdeš-li med, jez s mírou, jinak se jím přesytíš a zvrátíš jej. (Př 25, 16) Acher (Eliša ben Avuja) podetl výhonky (tj. stal se heretikem). Rabi Akiva vyšel nezraněn.
Z tohoto příběhu je vidět, že mystické učení mělo již v té době pověst něčeho, co je přístupnou pouze skutečně zbožným lidem, a pro lidi, kteří nesplňují odpovídající "požadavky" se může jednat i o velmi nebezpečnou praktiku. Podle tradice měli již tanaité praktikovat mystické praktiky, nazývané Ma'ase berešit a Ma'ase merkava.

Ma'ase berešit a Ma'ase merkava

Praktika Ma'ase berešit (dosl. dílo stvoření) spočívala v napodobování Božího díla - latinský termín pro takové chování je imitatio Dei - mystik se pokoušel Boží dílo stvoření zopakovat nebo alepsoň napodobit - podle tradice byli někteří rabíni schopni "vyrábět" umělé bytosti, např. tele nebo i člověka. Odtud e později rozvíjí idea umělého člověka - golema.
Ma'ase merkava je mystikou jiného řádu - doslová znamená "dílo vozu" (ovšem tak to nemůže být chápáno) a v tomto případě se jedná o vůz (merkava) a nebeský trůn z proroctví proroka Ezekiela. Mystik se pokoušel pomocí meditačních praktik, mezi které patřilo usilovné a soustředěné modlení, permutování Božch jmen apod. do vozu "sestoupit" - takoví mystici se nazývají "jordej merkava" - dosl. "ti, kdo sestupují do vozu". Jejich prožitky byly zaznamenány ve spisech, které jsou dnes souhrnně označovány jako literatura Hechalot. Hechalot znamená doslova "chrámy", kterými v tomto případě duše mystika prochází až ke svému cíli, tj. k Bohu.
Mystická tradice měla být podle tradiční náboženské interpretace dále předávána z generace na generaci a později začaly kabalisté své myšlenky zapisovat. Jejich díla byla a jsou stále jejich žáky studenty považována za svého druu posvátná. Některá díla tradice dokonce přisuzuje dávným postavám, např. Sefer Jecira (kniha stvoření) je přisuzována Abrahámovi, Bahir je přisuzován Nechunjovi ben Ha-Kanovi (žákovi Jochanana ben Zakaje), Zohar rabimu Šim'onu bar Jochajovi.

Shrnutí

Ortodoxní judaismus považuje kabalu za esoterní tradici, která má svůj původ u Mojžíše na Sinaji a která byla předávána z generace na generaci.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama